Ocenění MUNI Scientist 2020

Za špičkové výsledky a významné počiny v oblasti výzkumu ocenila vybrané vědce z Masarykovy univerzity za období 2019 až 2020 prorektorka pro výzkum a doktorské studium, prof. Šárka Pospíšilová. Předání ocenění MUNI Scientist se uskutečnilo virtuálně na závěrečné konferenci Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU) v polovině prosince. Ocenění získalo třicet sedm vědců a jejich vědeckých týmů napříč fakultami, ústavy a výzkumnými centry.

14. 12. 2020

Ocenění MUNI Scientist je novou soutěžní kategorií GAMU. Nominace jsou interní a provádějí je proděkani pro vědu a výzkum fakult, ředitelé či pověřenci výzkumných center, ředitel Centra pro transfer technologií, prorektor pro výzkum a doktorské studium a vedoucí Odboru výzkumu Rektorátu MU. Cílem je nejenom ocenit a vyzdvihnout významné vědecké počiny za uplynulé období, ale také posílení motivace vynikajících vědeckých pracovníků univerzity a šíření dobrého jména MU ve vědecké komunitě i mezi veřejností.

prof. RNDr. Václav Blažek, CSc.

Dlouhodobě vynikající výzkumné výsledky, publikování prací předních vydavatelů a v rámci Filozofické fakulty MU mimořádné zahraniční zviditelnění výzkumu na poli filologie – studium indoevropských jazyků a dalších jazykových větví. Přítomnost publikací prof. Blažka v těch nejlepších kvartilech databáze SCOPUS dokazují výjimečnost jeho práce.

prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.

Luděk Bláha je koordinátorem projektu PRORISK v rámci Marie Skłodowska-Curie Innovative Training Network (MSCA-ITN), "Best chemical risk assessment professionals for maximum Ecosystem Services benefit". PRORISK je první akce MSCA-ITN koordinovaná Masarykovou univerzitou a pouze pátá koordinovaná českou institucí od založení akcí Marie Curie v roce 1996. Konsorcium PRORISK zahrnuje 18 univerzit, výzkumných institucí, podniků a partnerských organizací v 9 evropských zemích a Kanadě. Vizí PRORISK je poskytnout jedinečnou hodnotu vytvořením nové platformy pro školení a networking výzkumných pracovníků v raném stadiu kariéry (ESRs) v oblasti pokročilého hodnocení rizik pro životní prostředí (ERA).

Helene Robert Boisivon, Ph.D.

Za dohled nad projektem ITRABAE financovaným díky MSCA Individual Fellowship (vysoce prestižní stipendium získané i přes konkurenci z celé EU), z čehož vyplývá přilákání vynikajících nových postdoců ze zahraničí. Projekt se bude zabývat mechanismy regulace rostlinných hormonů teplými teplotami během vývoje embrya u Arabidopsis.

doc. RNDr. Jan Bouda, Ph.D.

Jako koordinátor získal mezinárodní projekt eDICT Konsorcia QUANTERA v programu H2020 ERA-NET.

prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.; Mgr. Pavlína Janovská, Ph.D.

Výjimeční vědci věnující se výzkumu chronické lymfocytární leukémie. Celý tým Bryjalab se zaměřuje na signalizaci Wnt a její roli v buněčné biologii a u několika malignit, včetně chronické lymfocytární leukémie (CLL). Po náročném výzkumu se ve spolupráci s vědci z ústavu chemie podařilo vyvinout nové malomolekulární inhibitory, které se ukázaly jako účinné v preklinických modelech onemocnění a v současné době míří ke klinické fázi testování, aby se mohly uplatnit jako nová forma léčby leukémie, lymfomu a dalších malignit.

prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.; prof. RNDr. Zbyněk Prokop, Ph.D.; Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D.; Mgr. David Bednář, Ph.D.; Stanislav Mazurenko, Dr.

Jiří Damborský a jeho tým jsou oceněni nejenom za jejich výjimečný výzkum, ale také za dlouhodobý aktivní přístup ke komunikaci a popularizaci vědy. Mnoho talentovaných studentů zahájilo svou profesionální kariéru a získalo mnoho zkušeností pro další růst v týmu. Softwarové nástroje vyvinuté Loschmidtovými laboratořemi jsou používány globálně v proteinovém inženýrství s využitím v biotechnologiích a biomedicíně.

prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc.

Telomerázová RNA (TR) působí jako šablona pro syntézu telomer a jako základ pro sestavení telomerázy. Fajkusův tým identifikoval jak první rostlinné TR, tak i TR řady ostatních suchozemských rostlin. Oproti stávajícímu paradigmatu jsou rostlinné TR monofyletické a transkribované pomocí RNA Pol III, a tedy ne RNA Pol II, jak je tomu u zvířat či kvasinek. Toto umožňuje identifikovat TR z dat NGS, předvídat DNA telomer z oblastí templátu TR a využívat manipulaci telomerázy ve šlechtění plodin a biotechnologiích.

doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc.; doc. RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D.

Petr Vaňhara, jako první autor, publikoval společně s Alešem Hamplem v roli korespondujícího autora článek „Intact Cell Mass Spectrometry as a Quality Control Tool for Revealing Minute Phenotypic Changes of Cultured Human Embryonic Stem Cells“ oceněný úrovní 1 dle metodiky hodnocení M17 + (Vaňhara et al., 2018). Oceněná vědecká práce je výsledkem dlouhodobé plodné spolupráce s prof. Josefem Havlem a jeho týmem z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU. Poznatky získané tímto výzkumem pomáhají položit základ pro další vývoj nových terapeutických scénářů založených na užitečnosti kmenových buněk a jejich diferencovaných derivátů.

doc. RNDr. Petr Holub, Ph.D.

Petr Holub je nominován za významný přínos mezinárodní infrastrukturní komunitě BBMRI (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure). Jeho práci ilustruje článek v časopise European Journal of Human Genetics týkající se úlohy infrastruktury ve vědeckém řešení pandemie covidu-19.

prof. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D.

Tomáš Janík, jako vedoucí mezinárodního týmu autorů, vydal odbornou knihu Curriculum changes in Visegrád four: three decades after the fall of communism u nakladatelství Waxmann. Kniha hodnotí kurikulum a kurikulární politiku v zemích V4 za posledních 30 let. Dále zkoumá povahu kurikulární reformy, zdůrazňuje reformu jako prostředek pro zlepšení kvality škol, a předkládá diskusi o dalším vývoji kurikulární politiky.

prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D.

Jana Klánová je oceněna za vedení týmu a centra RECETOX, které v jednom roce získalo projekty ve třech hlavních výzvách programu Šíření excelence a rozšiřování účasti. Nic podobného se nepodařilo žádné jiné organizaci ve světě. Jana Klánová koordinuje nejvýznamnější z projektů, nazvaný Teaming.

Mgr. Zuzana Koledová, Ph.D.

Dr. Zuzaně Koledové byla udělena cena Grantové agentury ČR (GAČR) za projekt „FGF signaling in mammary gland fibroblasts and its role in mammary gland development and tumors.“. Jako korespondující autor se podílela na publikaci v T10 prvního autora Jakuba Sumbala, studenta všeobecného lékařství: Sumbal J., Koledová Z.: FGF signaling in mammary gland fibroblasts regulates multiple fibroblast functions and mammary epithelial morphogenesis. v časopise Development v roce 2019.

doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D.

David Kosař dlouhodobě zkoumá oblast soudnictví, ústavních soudů a rozdělení moci. Jeho výzkum stojí na pomezí práva a politologie. Ve spolupráci s kolegy z FSS publikoval v roce 2019/2020 článek ve špičkovém časopise European Constitutional Law Review. Ve stejné době s kolegy z Právnické fakulty MU publikoval kapitoly ve 3 knihách vydaných v Oxford University Press a jednu kapitolu v knize publikované v Cambridge University Press.

doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D.

Lumír Krejčí získal cenu Grantové agentury ČR (GAČR) za řešení projektu „Internal properties of RAD51 fiber and its biological regulation.“ Jako korespondující autor se podílel na několika publikacích oceněných úrovní 1 v modulu 1 dle metodiky hodnocení M17 + (Šebesta et al., 2017; Kolinjivadi et al., 2017) a na nedávné publikace v časopise Nature (Feretzaki et al., 2020). Úspěšně spolupracuje s Artios Pharma, Ltd. na vývoji onkologických léčiv.

prof. RNDr. Antonín Kučera, Ph.D.

Antonín Kučera je mezinárodně uznávaný vědec v oblasti teoretické informatiky a formálních metod pro modelování a analýzu počítačových systémů. Je aktivním členem mezinárodní vědecké komunity: viceprezident EATCS (Evropská asociace pro teoretickou počítačovou vědu, 2012-2020), člen ERC Advanced Grant Panel PE6 (2017,2019), předseda IFIP Working Group 2.2 (2018-2020), a předseda řídícího výboru konference MFCS (Mezinárodní symposium o matematických základech informatiky). Dále působí v redakčních radách tří zavedených časopisů počítačové vědy a informatiky (TCS, Acta Inf., Fund. Inf.) a v programových výborech mnoha špičkových konferencí téže oblasti (např. STACS, LICS, MFCS, CONCUR). V roce 2016 obdržel cenu Friedricha Wilhelma Bessela za výzkum od Alexander von Humboldt Foundation.

doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.

Kateřina Lojdová se zabývá školním vzděláváním a vzděláváním učitelů. Publikovala článek "Socialization of a student teacher on teaching practice into the discursive community of the classroom", který zdůrazňuje proces socializace studenta učitelství během pedagogické praxe. Její výzkum má implikace pro vzdělávání učitelů a její diskurzivní analýza ukazuje, že studenti učitelství by měli získávat zkušenosti z různých vzdělávacích diskurzů a kriticky o nich uvažovat.

prof. Mgr. Martin Lysák, Ph.D., DSc.

Martin A. Lysák (H-index 42, přes 6 tisíc citací) je mezinárodně uznáván jako jeden z předních odborníků na poli srovnávací a evoluční cytogenomiky rostlin. Jeho tým objasnil genomovou strukturu křenu, potočnice lékařské (Mandáková a Lysák, Plant Physiology 179, 2019), předchůdce lničky seté (Camelina sativa; Mandáková et al., Plant Cell 31, 2019). Srovnávací cytogenomické mapy křenu a potočnice představují první krok směrem k budoucím snahám o sekvenování celých genomů a genetickému zdokonalování obou druhů plodin. Identifikace pravděpodobných rodičovských genomů hexaploidního genomu lničky seté by měla urychlit genetické zlepšení této rozvíjející se plodiny olejnatých.

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.

Vůdčí osobnost na pracovišti, ze které se v posledních letech stala nejen kapacita svého oboru, ale také ten největší expert v České republice. Publikoval řadu prací indexovaných v kvartilech WoS a SCOPUS. Mezi jeho další úspěchy se také řadí dlouhodobá kooperaci ve výzkumu, a to převážně s partnery v Německu a Rakousku, nebo také vedení řady důležitých projektů, v poslední době například projekt excelence v základní výzkumu EXPRO (GAČR).

doc. Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Ph.D.

Hana Macháčková se zabývá dopady využívání internetu a technologií na člověka a jeho duševní zdraví. Má vynikající výsledky ve výzkumu online rizik, především online agrese u dětí a dospívajících.

doc. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D.

Marek Mráz významně přispěl k pochopení leukemie B buněk, biologie lymfomů a cílené terapie. Získal ERC Starting Grant na podporu své práce a několik ocenění za svůj výzkum, včetně ocenění Neuron, Cenu Ligy proti rakovině, cenu České onkologické společnosti, cenu České hematologické společnosti a cenu Společnosti pro biochemii a mol. Biologii. Mráz byl také zvolen členem grantového výboru „Federation of European Biochemistry Society“ a jako první český odborník byl jmenován členem Komise pro evropské záležitosti European Hematology Association.

doc. PhDr. Klára Osolsobě, Dr.; Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D.

Klára Osolsobě a Dana Hlaváčková jsou předními výzkumnicemi v interdisciplinárním aplikačním výzkumu na pomezí humanitních věd a informatiky, mezi jejichž výzkumná pole patří pravopis na internetu či korektura gramatiky a typografie češtiny, ale také i řada projektů aplikačního výzkumu.

doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.

Petr Pirožek se jako proděkan zasloužil o rozvoj doktorských studií na Ekonomicko-správní fakultě. Některé z jeho aktivit mají i celouniverzitní dopad, mj. inicioval jednání ohledně nastavení pravidel pro tzv. „collaborative PhD“ programy, jejichž přípravu posléze koordinoval. Výsledkem je celouniverzitní strategie pro spolupráci MU a jejími partnery v aplikační sféře při supervizi disertačních prací doktorandů.

Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.

V roce 2020 se Pavel Plevka stal korespondujícím autorem článku „Structure and mechanism of DNA delivery of a gene transfer agent“, který byl publikovaná v Nature Communications. Byl oceněn Cenou Wernera von Siemense za nejvýznamnější vědecký výsledek v základním výzkumu v roce 2020. Účastnil se také mnoha rozhlasových a televizních rozhovorů a přispěl do řady novinových článků informujících českou veřejnost o vývoji a důsledcích pandemií covidu-19.

doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.

Radim Polčák je odborníkem světové úrovně v oblasti kybernetického práva a ochrany osobních údajů. Je zakladatelem a vedoucím Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě. Radim Polčák dlouhodobě publikuje v prestižních mezinárodních vydavatelstvích. V akademickém roce 2019/2020 publikoval např. u Oxford University Press a Cambridge University Press a jako spoluautor u Springer a Kluwer Law International. Jeho práce představují špičku v oboru.

Mgr. et Mgr. Adéla Souralová, Ph.D.

Adéla Souralová se ve svém výzkumu zaměřuje na rodinné a mezigenerační vztahy, péči o děti, vnoučata a vazby vnoučat na jejich prarodiče. V této oblasti dosáhla vynikajících výsledků publikovaných v předních mezinárodních časopisech.

doc. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.

Klára Šeďová je vědecká pracovnice s výbornými výsledky ve výzkumu v oblasti společenských věd. Její výzkum, kterému díky mnohaleté práci vybudovala i dobrou pověst v zahraničí, se vyznačuje rychlým přechodem k publikacím indexovaných v těch nejlepších kvartilech. Významná je i její účast v debatách ohledně reformy českého vzdělávání či řada výzkumných projektů s aplikačním potenciálem.

prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D.; doc. Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Ph.D.; Mgr. Lenka Dědková, Ph.D.

Zpráva „EU Kids Online 2020: Survey results from 19 countries“ představuje výsledky mezinárodního výzkumu o výhodách a rizicích internetu pro evropské děti. Zpráva vedená výzkumníky z MU má významné důsledky pro vědu a média. Osm měsíců od publikace získala tato zpráva 16 citací v WoS a 43 citací v Google Scholar. V českých médiích bylo o tomto výzkumu zveřejněno alespoň 40 navazujících článků a další stovky článků byly zveřejněny v zahraničí.

doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D.; Mgr. Mikoláš Jurda, Ph.D.; MgA. Helena Lukášová, ArtD.; Mgr. Ctibor Ostrý

Petra Urbanová a Mikoláš Jurda z Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Helenou Lukášovou z Fakulty informatiky a Ctiborem Ostrým z Filozofické fakulty jsou oceněni za špičkové výsledky mezioborového projektu. Zkoumání osobnosti barona Františka Trencka (1711–1749) spojilo Přírodovědeckou fakultu a Fakultu informatiky Masarykovy univerzity s Muzeem města Brna a kapucínskou hrobkou. Výsledky projektu nepřinesly jen nové poznatky, ale také ovlivnily kulturní a duchovní život společnosti a přispěly k dobrému jménu Masarykovy univerzity v České republice i v zahraničí. Trenckovo mumifikované tělo, uložené v kapucínské hrobce, bylo zkoumáno pomocí špičkových technologií, jako je 3D skenování, ultrafialová a infračervená fotografie, optická a elektronová mikroskopie, 3D tisk a analýza DNA ve spojení s podrobným studiem historických pramenů. Některé z výsledků byly publikovány v zahraničí (v časopisech Forensic Science International a Journal of Forensic Identification), autoři připravují souhrnnou publikaci. Jejich práce má také umělecké výstupy – trojrozměrnou virtuální rekonstrukci Trenckovy postavy a krátký film využívající techniky 3D animace.

JUDr. Ladislav Vyhnánek, Ph.D., LL.M.

Ladislav Vyhnánek se dlouhodobě věnuje oblasti ústavního práva, lidských práv a soudnictví a jeho výzkumné výstupy publikují prestižní nakladatelství a respektované mezinárodní časopisy. V akademickém roce 2019/2020 přispěl do monografií vydávaných Oxford University Press, Cambridge University Press nebo Springer a byl spoluautorem (spolu s dalšími kolegy z právnické fakulty) nové monografie o vnitrostátním soudním zacházení s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, vydané nakladatelstvím Routledge. Zároveň pracuje jako asistent soudce Ústavního soudu České republiky.

doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D.

Úspěchy předního astrofyzika Norberta Wernera zmínil autor článku v New York Times, nazvaného „This This Black Hole Blew a Hole in the Cosmos“, který vyšel 6. března 2020. V článku se hovoří o Norbertu Wernerovi, jehož pozorování prostřednictvím rentgenové observatoře Chandra, provozované střediskem NASA, vedla k významnému objevu.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info